Recenze

Jedna hezčí druhé

Pohádky z Orlických horPravda pravdoucí, kouzelnému věku pohádek časem odrůstáme, ale tvůrci televizních programů dobře vědí, proč na hlavní vysílací dobu zařazují pohádky. Před televizory usedají (samozřejmě nejen) senioři-pamětníci, kteří neradi propásnou pyšnou nebo šíleně smutnou princeznu, krále, který měl potíže se solí nebo s Golemem, Popelku v sedle bělouše nebo tři veterány…

S četbou pohádek je to složitější, dospělý čtenář po nich pochopitelně sáhne jen ojediněle – pokud se nejedná o záslužné čtení potomkům – ale určitě neprohloupí nikdo, kdo zalistuje v knize Josefa Lukáška POHÁDKY Z ORLICKÝCH HOR (Oftis, 200 str., 2018). Jedná se již o čtvrtou Lukáškovu knihu pohádek a vyprávěnek, prozářených specifickou vůní Orlických hor, které mají svou regionální pohádkovou postavu Kačenku.

Lukáškův vztah k rodnému kraji není ovšem pouze literátský, umělecky motivovaný. Orlické hory mu nejsou kulisou, do níž zasazuje události. Kořeny Lukáškovy příchylnosti sahající do jeho působení v Horské službě, nelze nevzpomenout jeho pečlivě propracovaných turistických průvodců nebo textů v nádherné publikaci Orlické hory a Podorlicko se sugestivními fotografiemi Imlaufovými.

Motivy pohádek hledá ve strohých záznamech kronik a rozličných vyprávěních, využívá postav z pověstí (Ledříček), objevuje pro čtenáře stará řemesla a předměty běžného života, jejichž často malebné názvy mladším generacím nic neříkají, píše pohádky pro chvíle, kdy si potřebujeme (cituji) udělat hezky na duši – to je v dnešní hektické době veliká vzácnost a autorská zásluha.

Jaký to rozdíl proti sice nádherným, ale drsně ledovým pohádkám pana Andersena nebo bratří Grimmů! Česká pohádka vyrůstala na laskavějším, shovívavější a citlivějším půdorysu, tradičně dává přednost úsměvným údolím před údolími slzavými. Lukášek navazuje právě na tuto tradici, prohlubuje ji a s téměř cudnou didaktičností inklinuje k náznakům vlastenecké orientace, k prohlubování vztahu ke krajině domova a dobrým lidem kolem sebe. To samo o sobě rozhodně není málo. Neboť skutečně dobrých lidí není zase tolik, abychom si jich nemuseli všímat a vážit. Čtenář se ovšem – a to především – baví.

Kniha je samozřejmě určena dětským čtenářům. Adekvátními, věcnými a dětskému čtenáři srozumitelnými ilustracemi doprovodila půvabný text Lukáškova „dvorní“ ilustrátorka Jarmila Haldová, která patří k předním osobnostem mezi současnými ilustrátory knih pro děti. Barevné doprovází spousta černobílých kresbiček. Postavy a postavičky jsou potěšením pro oko. Kdo má knihy rád, nejednou se nechá zlákat vzhledem.

Nahlédněme za oponu let. Pro mužskou část veteránské generace to byl v dětství především Zdeněk Burian, jehož ilustrace dokázaly podnítit dětskou fantazii a přimět ke čtení. Obdobný charakter, byť je zdravá voda nabíraná z jiné tvůrčí studnice, má ilustrační tvorba Jarmily Haldové. Ve státní hymně zpíváme „zemský ráj to na pohled“. Platí to i o knihách. Samozřejmě pouze o některých knihách; i na polích vzrůstá vedle obilí plevel.

Pohádka vydává objektivní realitu jako nadpřirozenou, fiktivně postihuje lidské touhy a pravdy reálného světa, zatímco pověst je vázána časem, místem, osobami nebo událostmi a činí si nárok na jistou míru věrohodnosti. V tomto směru se Lukášek pohybuje v prostoru, pro který je obtížné stanovit přesnou definici, žádný z uvedených žánrů není v jeho tvorbě vyhraněně dominantní. Volí účelný tvůrčí přístup, který zvyšuje poutavost knihy. Nad jejími stránkami rozhodně nezalituje času ani dospělý, ta kniha skutečně udělá čtenáři dobře na duši.

malé logo OFTIS spol. s r. o., Příkopy 1438, 562 01 Ústí nad Orlicí, IČ 150 28 828 tel.: +420 465 52 10 52, 52 53 22, e-mail: oftis@oftis.cz
firma zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové značka: odd.C, vložka 440