Recenze

Devátá knížka

Devátá knížkaPřed několika lety jsem psal o pozoruhodné knížce, která představovala práce dětí ze Základní školy v Dlouhé Třebové a byla po zásluze oceněna 1. místem v soutěži literárních sborníků mimopražských škol, pravidelně je pořádá občanské sdružení ABECEDA. Pochopitelně vzbudila můj zájem a zákonitě jsem zapátral, proč tato knížka vznikla. Nebyla první a tak jsem si uvědomil, že na této škole půjde o jakousi tradici, které se tam nesporně fandí, a z textů, jež obsahovala, jsem následně pochopil, že dosud vydané knížky byly sestaveny učitelkami pro potěšení mladých autorů, jejich rodičů a blízkého okolí, což je samo o sobě ve dnešní uspěchané době záslužný a doslova pozoruhodný čin, zvláště když se v něm pokračuje.

Nejlepším důkazem je v letošním roce vycházející knížka v pořadí devátá.

Vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí ji pochopitelně vydalo pod názvem DEVÁTÁ KNÍŽKA. Na 93 stránkách se znovu představují žáci 1. až 5. ročníku ZŠ v Dlouhé Třebové, což by jistě nebylo možné bez poctivého přístupu učitelek Aleny Kopecké, Pavly Osohové, Evy Kopecké, Jany Renčínové a Stanislavy Vávrové.

Alena Kopecka k tomu v poznámce říká: Tato kniha je sbírkou výtvarných a literárních dílek všech dětí z naší školy. Najdete tu témata společně zadaná, ale i volná. Podle výběru dětí. Paní učitelky sice texty upravily, ale tak, aby co nejméně zasahovaly do originálu. Jaký smysl má psát knihu sestavenou z prvních dětských pokusů? Je odrazem fantazie dětí, jejich názorů na různá témata, dozvíme se, o čem přemýšlejí a co je pro ně důležité. Tato kniha může být také připomínkou prvních školních let pro děti a rodiče. Děkuji všem, kteří pomohli při vydávání knihy a pořád v něm vidí smysl!

Kniha byla vydána na počest 100 let trvání České republiky a uvedena slovy Tomáše Garrigue Masaryka, prvního českého prezidenta. „Kniha je nejlepším přítelem. Jsme knihami spojeni s duchem všech národů a dob.“

Devátá knížka obsahuje pět částí. Žáci 1. třídy se vyjadřují k ročním obdobím. Zde převažují obrázky, více či méně povedené, sem tam se blýsknou nápady, které vybočují z průměru. Je potěšující, že při odpovědích na otázky Jaká je moje maminka a jaký tatínek, se děti nesoustřeďují pouze na to, že jsou hodní. Je třeba ocenit i konstatování, že rodiče mají hodně práce, ale že se jim přesto věnují.

2. třída se vyrovnává s otázkami o škole, s představou krásného dne, pátrají, proč je má rád tatínek nebo maminka. Obrázky už jsou složitější, samy o sobě mají náběh k příběhu, v několika případech (např. Kamila Kapounová a Stella Sýkorová) překročily krátké odpovědi.

3. třída už je má náročnější: Jaký by měl být nejlepší člověk? Mé tajné přání. Co bych nařídil ve svém království, kdybych byla královnou. Chlapci kdyby byli králem. Klára Fišarová by třeba zakázala týrání zvířat. Jako trest by si lidé měli vyzkoušet, jaké to je být v jejich kůži. Vojtěch Drápalík by nařídil, aby se zpívaly lidové písničky a aby se děti víc učily.

4. třída: Reportáž z filmového festivalu Jeden svět a Moje oblíbená kniha. Z odpovědí je znát, že příklady z filmů táhnou. Zdá se, že děti i čtou. A že si dobré příběhy i pamatují.

5. třída mohla zapojit fantazii a nezklamala. Zaujal mě „Biatlon“ Báry Borkové a „Jak jsem se dostal na olympiádu“ od Ondřeje Sýkory. Ale fantazie nechybí i dalším. Jen by si měli uvědomit, že od snu k činům je hodně dřiny, že prostě nestačí pouhý úmysl.

Na závěr je třeba dodat, že konečná realizace knihy by nebyla možná bez sponzorů. Na Devátou knížku přispělo vydavatelství Oftis v Ústí nad Orlicí a rodiče žáků.

Milan Dušek

malé logo OFTIS spol. s r. o., Příkopy 1438, 562 01 Ústí nad Orlicí, IČ 150 28 828 tel.: +420 465 52 10 52, 52 53 22, e-mail: oftis@oftis.cz
firma zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové značka: odd.C, vložka 440